Huhuhu kuřecí krokodýl

Toulky po Evropě

2011-12-24T00:12:00.000-08:00

Během úklidu na štědrý den, jsem objevil v zapadlém koutu mého pokoje zápisník, do kterého jsem si během letních cest zaznamenával svoje názory a poznatky. V den zúčtování ( dnes ) jsem se rozhodl je odkrýt.
Eyp Grenoble
Náš trip začíná ve čtvrtek ve 4 ráno na Ruzyňském letišti, kde se celá naše delegace setkává.Po úvodním čeku dochází k rozvrstvení piv po kufrech, aby nikdo neměl nadváhu. Představujeme se letuškám na check-inu a s výrazy pruských králu překvapivě snadno překonáváme pasovou kontrolu. Letiště ve 4 ráno není zrovna místo na špacírek, a proto jsme hned přikvašili do prvního duty free shopu a koupili litr 50ti procentní Danzké vodky ( Premium ). Chlapci také každý po kartónku máček ( Jiří Pour, Samuel Muhsin ). Cestou s kufříky mineme reklamu v letištní hospůdce na houbového kubu za krásných 190,- Kč. Boarding proběhl bez problému, na pár slečen z letišního personálu sme trochu halekali, bohužel bez úspěchu. Pobyt v Paříži byl ve znamení truchlení nad opuštěním rodné vísky a podivováním se nad tím, kolik černých osob se po francouzské metropoli pohybuje. Ve znamení persekuce se nesla i naše cesta do Lyonu. Můj spánek v rychlíku TGV doprovázelo Jiřího purpurové kdákání a Samova performace na činely. V Lyonu se již setkáváme s prvními delegáty. Velkou neznámou pro nás bylo složení Slovenské delegace. Toto tajemství bylo rozřešeno záhy, když se nám představila tvarohová blondýna v žáblích ( jiří o ní neustále tvrdil " ty voe, to je taková ta z tý bohatý slovenský rodiny" ) a nezajímavý jouda s brýlemi. Poslouchal sem její flašinet až do prvního spojení "Ty kokos" a poté sem už jenom přemýšlel nad tím, jestli je něco nevychovanějšího než chodit v žabkách po západní Evropě. V našem putování dějinami zábavy se posuneme kousek dál. První welcome party proběhla v pořádku. O náš stav se postarala již výše zmiňovaná Danzka vodka premium a hlaholu byl prakticky kopec. Ráno se Samuel dle svých slov 8krát poblil. Taky jsem se seznámil se svojí komisí, která řešila implementaci (biač) sexuální výchovy do edukačních systému napříč Evropou. Byla to skutečně pestrá paleta lidí. Litevec Niks, chlapec čerstvého vzezření, milovník cigaret; Jakub, obyčejný polský vyhul, který si přivezl vodní dýmku v automatu na kondomy, ke kterému přidělal kolečka ( polská invence mě nepřestane asi nikdy udivovat). Dále jsem narazil na havraní ženu Dunju z UK, která mi na první pohled přišla sympatická, nicméně záhy se zní vyklubala vykvákaná píča. Švýcar s anglickým přízvukem Phillip s ožralou Niksem se ukázali jako moje společnost na pokoji. 15ti letá turkyně Zajna se prezentovala jako typicky tučná, hyperaktivní a nedospělá turkyně, která si ještě neuvědomuje zasranost svýho budoucího života a žije v iluzích, jak se z Indie u Evropy přestěhuje do USA. Následuje setkání s ledovou rakušankou a franouzskou Pauline, která uměla anglicky velmi vágně, spíše vůbec. Dítě kukačky a Lukašenka k nám přiletělo až z Běloruska. Debilní Valerie s žabí hlavou byla velkou třešinkou na dortu pochcávačství, který tato session občas pekla. Řekyně Anthi, napohled nesympatická cikánka z Hlučína, se hned uvedla krásnou lží, že i přes svých 75 kg a 140 cm byla prý dvakrát druhá v celorepublikovém finále běhu na 800m. A to podle svých slov ani moc neběhá. Vysolárkovaná blondýna Laura mi na první pohled přišla pěkná, nicméně jsem brzy odhalil její lascivní skořápku, za kterou se skrývala prázdná a nevyspělá holčička, jejíž jediné hobby je líčení sama sebe. Rus Anton se zlatým kroužkem v uchu se představil jako poloprofesionální skateboarder zVladivostoku, mezi své sponzory uvedl lokální skateshop. Svojí tetřeví pověst potvrdil záhy pofiderním vztahem s tvarohovou slovenkou. Do skupiny jsem podle očekávání moc nezapadl, díky mé portorikánské angličtině, zdravému odstupu a mentální vyzrálosti, sem byl vždy ten člověk co monituruje situaci, aby se během diskuzí nezačaly plácat moc velký mrdky, ale ve skutečnosti filosofuje nad malicherností světa.

Zápisky z cest

2011-02-13T07:50:00.000-08:00

Moje cesta do fachy začla dne 21.1 ráno. Já, foggy foggoš a Šimon sme jeli směrem letiště Ruzyně, cesta probíhala v klidu, nikoho nějak nic nezajímalo, tak hrál Spin. Měl sem celkem tři zavazadla, 27ti kilový kufr ( limit je 20kg), vak na lyže( do kterýho sem nacpal i pohory, pateřák, helmu a polštář) a batoh, ve kterym se nacházel pouze notebook, uložen v reklamním obalu na papíry z olympiády v Lillerhemaru ročník 1994, protože sem peníze na vlastní obal prochlastal. Ještěří žena za přepážkou 54 se na kufr dívala dost zle, takže otec musel nahodit pár rádoby zábavně-flirtujicích hlášek typu :" ten kufr je tak těžkej protože sou v něm lyžáky" nebo " tadle laskavost se vám jednou vrátí, dneska je váš štastnej den",aby nemusel solit keš za kila navíc. Otočen ve studu od přepážky sem pozoroval kolorit letiště, bloumající číňany, lavičky obsypané lidmi,který předstírali, že jim něco ulětělo a vozejčky, který si to strouchnivěle masírovaly po mramorový podlaze. Po dojemném loučení sem prošel pasovou kontrolou, samožrejmě moje feťácka bunda Volcom, nezůstala bez povšimnutí strážmistra knedlíka, takže sem si musel sundat boty, vyndat a zapnout notebook a byl sem důkladně ošahán idiotem. Boarding a samotný let sem strávil vedle nikoho, protože letadlo bylo poloprázdný a plešatej Jirka Krampol na sedadle vedle mě si vodsed na prázdnou dvousedačku. Na letišti v Ženevě sem sněd svojí sváču v podobě jabka a chtěl si koupit litrovou Oranginu v plechovce od stánkařky, která působila dojmem lascivní krávy,když sem na ní vytáh eura, protože ve Švýcarsku se platí frankama. Tak sem se šel napít na hajzl, protože sem měl akorát 50euro a nechtěl sem to rozměnit na Fráňose. Moje cesta pokračovala autobusem z Ženevskýho letiště do města Bourg st. Maurice, kde sem přestoupil na přímý spoj do La Rosiere. Koněčně sem vystoupil v 1850mnm nad mořem z autobusu, sesbíral svý zavazadla a šel směrem k hotelu Le Ruitor, kterej mě měl následujících 70 dní hostit svojí přízní. Hotel byl na první pohled dost útulný, ale působil na mě tak trochu jako jelení salón. Můj pokoj 54 byl ale výspa moderny, takže si stěžovat nemůžu. Majitel Chris Uzzell mi psal v emailu, that we are working in a small team, nicméně sem čekal že to bude víc než kuchař, von, já a retardovaná uklízečka Margaret, ze země, kdy neuměj žádnej jazyk. Kuchař Gary je prazvláštní postavička hotelu Ruitor. Ze začátku byl ke mě velmi rezervovaný, ale ňák po čase pookřál a teď už mě ráno častuje bujarými pozdravy typu : " Finally awake you polish dick? Hoover is waiting" Doprovázené radiem BBC který mu neustále hraje v kuchyni, což je taky místo, ze kterýho se podle mě v životě nehnul. Podle vzhledu je to plešatě latentní 30, ale nedávno mi u oběda vyprávěl, jak v roce 1970 tu bylo tolik sněhu, že lidi museli chodit po střechách zasypanejch aut, takže kolik mu doopravdy je a jesli tu už v roce 1970 pracoval neví ani sám ďábel. Druhá osůbka je Chris Uzell, liliputí správce a majitel v jedné osobě. Nosí skejťácký vansky, ale na skejtu nikdy nejel. Věkem atakuje minimálně 55ku. Neni tak cholerickej jako chuligán Gary, ale zase má humor jak ty voe pralesní svícen. Kahcní uklízecí kráva Margaret z Turkmenistánu, která za mnou furt akorát chodí a ptá se :" Where si my cleaning box ? " I dont now Margaret." Where is it? hééééééééé " Pak většinou odcházim pryč, protože tahle sice 40ti letá, ale už senilní děvka, mě dokáže nasrat jako máloco. Co tu dělám přes den a kam chodim pro banány zase příště, vybíji se mi notebook.

Smoke some

2009-05-07T04:15:00.001-07:00

Hell, majáles je za náma a nedá se říct nic jiného než že se kurva poved. Všem děkuju, bylo to až fantasmagoricky dokonalý, já z toho sral radostí pak celej čtvrtek, když sem si to pimpil na čáry, kde sem to i znamenitě zapil. Estetický kurz vedený panem, kterej tě na jednu stranu nekompromisně vysype ze svý třídy, když sme chtěli předat trošku guruovství, na druhou stranu je to něco mezi pohádkovym dědou a bezdomovcem. Mix charisma Jamese Bonda a kukuč Jardy Prcála tvoří až komixovou pohádku. Tomuto homiemu jsem moc na estetický kurz nechodil, vzhledem k tomu jak je teď fashion uplně na školu srát a jenom psát doma eseje a občas zajet do oje na chálku. Takže jsem navštívil pouze Veletržní palác ( čti podnik u Houbaře přes ulici ), kde sem se snažil hlavou nabourat originál Emil Fily z roku 1923 ale bohužel sem usnul dřív, než sem k obrazu vubec dokvašil. Dneska jsem sledoval poslední zvonění v parku, které probíhalo v pochybném rytmu loupežnických mečů. Vystoupení Matouše Klody ( cápek s pláštěm a vlasama jak cukrová vata řízla kakaem) a Kopce, byla spíš ze soudku s krabicákem, ale jinak se všichni dobře bavili. Házeli po sobě papírové koule a řvali, you know bitch, smoke sum fun. Nosál s Lídou fellili s cígem vedle a na všechno s pravomocí turbosupervizorů dohlíželi. Včera Chelsea Barcelona? Viděl někdo kurva někdy za poslední dva měsíce lepší fotbal? Obr s obličejem Pohlreicha ( rozhodčí ) byl asi dacánko zkoksovanej, protože to co převed, za to by ho zbili i na Braníku. Byl sem na tom ve sport baru Zlatá hvězda ( jo je to v ulici jak darling ), cestou tam sem odmítnul celkem asi tak třicet gramu heroinu , dvacet tun bílého masa a jeden letáček. Ve vnitř bylo až krystalické horko a fanoušek barcelony jenom v tílku, který řval na promítačku ve chvíli, kdy tam byl záběr na dva anglické důchodce v dresech Chelsea :" Poof Mutherfucker Poof" a následně mrdnul skleničkou o zeď, když pan Ovrebo neodpískal zase něco, nebyl moc sympatický. Více méně den jako malovaný.

back to striptease, bitch please!

2009-04-16T05:14:00.000-07:00

Vracim se ze země nevyslovených přání asi tak po několika měsících, abych vám prozradil, co si myslím o kampaních na majáles. Modní guru ala Kluci v akci v podání třídy, která je ( nebudem si nic nalhávat ) rozdělená asi tak na šest pofiderních subcrew( jedna humpoláčtější než druhá), která si to každý den dává navzájem dost "sežrat". Podivné hrací pole, které naše třída nabízí, nám sice nedovolí, provozovat ty street warz, jaký by jsme chtěli, ale smrad nenávistí se přímo line z gaučíku vzádu. Tydle souboje rosomáka a pampelišky se mě sice vůbec netýkají, ale co z toho plyne je zřejmé, hejtujeme se navzájem, pravý horní a levý horní roh třídy ( pohled z pimp chair ), dissí všecko a homies jako levej a pravej dolní roh už nevědí, co by vymyslely. Přes mý nazipeery, který by byli dozajistá luxusní, ale chápu, že omezenost některých indiviudií nedovolí rozkvět mé kreativity, nu co, hustle must be, jsme se dostali k bouncování v pončech a kalení tequily za poslechu " kolem kaktusy je horko tak to si..." a poté konečně k něčemu, co aspoň trochu dává smysl. Jako vyloženě se těším na to, až přijdu za Peškenziem a nejvic ho zabiju za jeho napůl retardovaný pončo, bezdomovecký sandále, hodinky z Lidlu, reklamní triko Baumax a hlavu z masny., taže posílám praps pro fashion guru. Navíc v konkurenci ostatních tříd z ročníků ( nápad 3.A aka the hospoda nebo co - moc krásné ) to snad nějak urveme, jde o to zvolit nějakou výraznou tvář naší kampaně. Navrhuji pourinapa, je to frajer a co víc, díky němu budem mít podporu většiny jeho obdivovatelů z maturitních ročníků..

What up world?

2008-11-22T04:17:00.000-08:00

Tak jelikož chci v počtu příspěvků porazit jednoho nejmenovaného jewish imperátora s rodinným klanem vlastnící síť českých klubů a nevěstinců, seznámím vás s tím, co dělám první zasněžené ráno v listopadu. Vlastně nic. Sparta prohrála v Jablonci 1:0 a já opravdu nevím, kdy už se doprdele ta parta diskantů v čele s vyžilým reklamním panákem, kterej v nejlepších letech byl povolán do reklamní kampaně na trenýrky Styx, zmátoří a bude porážet týmy, které v historii kopaly vždy o pět tříd níž( FK Baumit Jablečno), je pravda, že v brance tůni člověk kterému je asi 47 tisíc dvěste, má metrovou díru mezi předníma zubama a iniciály jak Becher na jaře( Jarní Becher = J.B.= Jarda Blažek, you know, pro Jiřího), takže ta kvalita není valná už od brankáře. Ale koho jiného? Srníček skončil, Kouba taky, Sparta nemá odkaď brát, dinosaur Koller se bude radši furt srát v útoku, prostě krize. Na silničku jet nemůžu, protože celej Suchdol se proměnil v sibiř, všude medvědi, led, max typolt na koloběžce s vínem a vůbec, pořád se všichni někde opíjej, včetně mě, protože v zimě prostě není v Praze co dělat. To mi evokuje ne moc pěknou vzpomínku na sobotní Mirage, kde jsem zase zkonzumoval asi osm sudů piva, šest litrů rumu a byl sem tak trošku. Jediné pozitvní jsou na těchto dýchankách, sms mého kamaráda Jiřího Poura, milovníka cizinek na Malostranské po třetí ráno, který místo aby psal opilecké esemes dívkám, tak píše mě, ale tak aspoň je sranda. Dneska jsem na JaSu stvořil naprosto absurdně kruciózní povídku na téma Mlčenlivé město, vystupuje v ní hlavní hrdina, který sedí na lavičce v lednovém parku a kouří. Pointa je v tom, že v povzdálí hoří cikán na koloběžce a ve chvíli kdy shoří, tak se hlavní postava zvedne a s cigaretou v puse ukradne koloběžku a projíždí se dokola kolem parku. Libová esej končí tím, že Franz usne na křižovatce na omotávce od koloběžkových řídítek. Myslím si, že Pullizer na dřevo za prózu poputuje do Holubí ulice č.6. Asi na mě velrybí kvanta alkoholu a události v Litvínově ovlivnily více než středně, ačkoliv činy neonacistů a nacionalistů spíše odsuzuji než podporuji, who knows, musí to bejt mezi těma cikánama fakt hell, podle některých fotek a článků, co jsem si přečetl. V Pátek jdu na striktní párty Kick the Shit 3000 do Roxy, kde budu na guestlistu, díky Ódovýmu tátovi, takže praps to Evžen ma nizzle! Bohužel budu muset vynechat koncert skupiny Napsuvši, o které jsem slyšel, že je spíše horší než lepší, tak snad příště klucí. Jinak v Eurestu neska zase hovno, čekám na pana Liho, už by měl přijet, jeho týden čínské kuchyně patří k tomu nejlepšímu, co kdy moje gurmánská pusa jedla a pimp Li to ví, von mě jenom zkouší, co vydržím, ale po dnešních pirožkách se obávám, že už toho moc nebude. Následující týden v renesanci československé hip hopové scény: 27/11 premiéra České Rapubliky, 28/11 vydání alba Posledný Dobrman od Čistychova, 1/12 vydání alba The Golden Touch od Dj Wiche, což je pro mě album roku, už minimálně kvuli featuringu M.O.P a Lil Weezyho, také ten samý den vyjde Orikoule, takže minimálně přiští týden vás budu záměrně ignorovat v autobuse, protože budu poslouchat, myslím že ty, kterých se to týká, už vědí :) Čtu Let Čarodejnice od Emila Hakla, kvalita 130%, doporučuju.

Řezník song

2008-09-29T12:10:00.001-07:00

http://proc.hash.cz/temp/013_Reznik_-_Nerdi_Nerdi.mp3

shit tak todle je prostě moc
este videjko : http://creativity-online.com/work/view?seed=349ffa2b

Praps 2 hrčál

2008-09-28T08:22:00.000-07:00

Posílám prapz n chipz, hrčál jede, hlavně Alena Madlová mě rozesmála. Já strávil celý víkend více méně v rozhodcovském dresu, nebo na sedle svého vyvoněného kola. Jako třešničku kola bych vypíchl krásný zápas mladších přípravek Xaverov sdružení - Běchovice, který mi trochu připomínal zápas kaviáru s tuňákem, nebo také lahvového piva s krabicovým vínem, či smetáku s pohráblem. Prostě fotbal na hovno, ale kluci narození po roce 2000, i přes svoji až nefotbalovou demenci, dali do zápasu všechno. Xaverov ( rádoby Viktorka ) skórovala už v první minutě, což mě společně se zjištěním, že jsem si trochu připálil nos, vzrušilo až skoro za únosnou mez. Dobře nebudu vás déle napínat, kluci kteří to mají na metro Černý most asi tak daleko, jako já do kuchyně zvítězili 2:0. Jinak jsem v metru potkal paní, která mi trochu připomínala bezdomovce, ale tak docela nebyla, možná se cítila opilá, ale její vzhled "myslela sem, že jsem šla na dvorek a ejhle sem v metru" byl prostě boží, inu na boso do metra nelez, bro. Cítim, že Smallie není doma, se svými kumpány kupčí odplatu za nestydatou porážku, kterou sem jí v kabinetu uštědřil, inu myslím, že si budu moct ve svém diáři odškrtnout další vítěznou válku. Dvojzápas divize žáku Viktoria Žižkov - Eagletown ( Sokolov), se nesl v duchu bábo, dojdi pro konefff, prostě pohoda.
Poté jsem se seznámil s panem Filipem Špivákem, což je cikán s peckou ( nastřelenou ) pískající A třídu, vyznačuje se tím, že se před každým zápasem opije a poté píská s empé tři přehrávačem v uších, inu punk, taky mě informoval, že umřel můj dlouholetý kolega a bezdomovec sudí Martínek, jenž mě soudcoval už v dobách mé žákovské kariéry a pojem smrdíš jak Martínek je na pražských fotbalových hřištích něco jako, že Coudy má pivní bauch, inu R.I.P. vole.

Le petit déjuner

2008-09-24T12:02:00.000-07:00

Stydlivý pozdrav věnuju každému z vás. U poslechu kompilace letenského ballera MC Wohnouta Stěžuješ si, vám vymetu zrak přehršelem zeleniny, který se na vás vyvalí z každého řádku mého post-feudálního text, jenž v budoucnu použiju jako podklad pro svoji práci z extrémně nabobtnalého semináře Tvůrčího psaní, pod vedením staré lásky paní B. Chce po nás deník. Diary. Můj rozhovor plný odporu probíhal asi takle
Biggie : Bábo, žádnej deník nebude, nemám na tebe čas.
Smallie :Dělej, prosim, napiš ho, klidně ti za něj zaplatim jako jedinýmu ze třídy.
Biggie : Opravdu jako jedinýmu?
Smallie : Opravdu !
Biggie : Lžeš, krávo, viděl sem mentála Kvasňu utíkat s obálkou plnou chips chodbou z toho tvýho dračího kabinetu.
Smallie : Ale( pro sebe : "kurva...."), to byly chips který sem mu dlužila, když sme spolu sdíleli jeden byt v Karlíně.
Biggie : Hovno, vim žes bydlela s Márou Čejkou, na Kvasňu nemáš, prober se dylinko.
Smallie : Dobře, Vojto, dostals mě, dam ti dvojnásobek chips, když napíšeš jakoukoli sračku. Biggie : Tak lehce ti to neprojde....
Smallie : Co po mě ještě chceš??
Biggie : Pullitzera na dřevo.
Smallie : Víš že to já nemůžu.... předseda komise neni na bloncky.
Biggie : Pudeš na zrzavo, ty slátanino
Smallie : Neeeeeeeeeeeee.....
Biggie : Neřvi, někoho probereš.
Smallie furt řve jak nezřízená.
Biggie : Doprdele, bábo, kolik ti je, že takhle burácíš?
Smallie : NEMUŽEŠ PO MĚ CHTÍT JÍT NA ZRZAVO, TO PROSTĚ NEPODSTOUPÍM!!!!
Biggie : Chceš snad, aby se Pinkrose dozvěděl o tvym sexu s medvědem, kterej měl pásek s Kapounovou hlavou místo spony?
Smallie : Tohle ti nevyjde, nezapomeň že vim, kde jsis koupil mrkve.
Biggie : K čemu ti je tahle turbodůležitá informace, ty kousku hadru?
Smallie : K ničemu....Já pitomá.... ( propuká v historický pláč, s pocitem zadostiučení opouštím kabinet)

Paper trail

2008-09-20T13:07:00.001-07:00

Jo tak přesně za poslechu tohodle dlouho očekávaného alba big pimpa T.I., vás obohatím o střípky z vázy mého košatého života. Rád bych se zaobíral komplexním rozborem včerejší akcičky v příbytku popea Punkera, kde, jak se lidově říká, opravdu kapal juicy banán ze stropu. Respektive, ne úplně přímo na faře, ale o kilometr dál v socialisticko-zatáhle diskotéce Hvězda, která dnes otevírala po prázdninách, takže jistota úlovku 15ti letých ošklivých dívek ( viď Mates) byla téměř 200 %. Po pár vodkách jsme vyjeli autem směr Hvězda, řídíl Máťa, nebyl úplně fresh, ale jel jak drak. Přijeli jsme na opuštěné parkoviště, ze střešního okýnka koukala noha Jakuba Mahlera a my si užívali. Plné policejní auto, stojící asi tak dvacet metrů od místa, kde jsme našeho opela upíchli, nic nezvyklého nezpozorovalo. Což je s ohledem na to, že v autě sedělo šest nepřipoutanejch nachcanců, řvali sme jak bulharská žena u porodu, koukala nám ze střešního okna noha a z rádia se linul jižní rap, velmi podivuhodné. Nemá cenu zmiňovat archetypální demenci pití alkoholu na hvězdě, kdy u každého piva dostanete 43 nesmyslných růžových žetonů, které u překupníka vyměníte za 36 barevných a když počkáte 37 minut, tak přijde kouzelný kozolusk a dá vám pivo. Takže už jsme nic nepili a jenom sledovali Matěje s jeho úlovkem, který je nehoden nějakého hlubšího rozboru. Sorry Mates, ale to byl ten případ, kdy omlouvá jenom 27 piv a půl gramu heroinu, a to tys, pokud vím, nezkonzumoval. Po třech hodinách bouncování, sledování a zevlení jsme se vydali na zpáteční cestu. Tam už se nic zvláštního nestalo, kromě toho, že se v osazenstvu auta vyměnil pan prouza za dinhaka a máťa měl o půl promile míň, což je ale furt stoprocentě přes dvě. Po příjezdu do party kostela, jsem se odebral na kutě, jelikož mě asi za 4 hodiny čekalo vstávání za prací, ano, dělal jsem asistenta rozhodčího u zápasu české ligy dorostu mezi Motorletem a Slavii B. Velmi vybroušené přírodní kuřecí s ryží a pět kofol mě nakoplo, k heroickému mávačskému výkonu. S kolegou Křížem a hlavním Blažejem jsme krásně zafrázovali o životě ( jak mají rozhodčí ve zvyku ) odpoledne jsem zamýšlel silničku, bohužel jsem si šel zchrupnout a probudil jsem se asi tak před hodinou ( 21.00 - na somálský čas zde na blogspotu nesmíte brát ohled). Takže celkově dávám privátu u Punkera jedna s tečkou, kvuli scéně, kterou jste vy, mý spolužácí, ztropili po tom co sem přivedl lidi, kteří se umějí bavit. O novém fyzikáři Kuncovi, biologáři boxující proti zvířatům v ringu a Jiřího postupovkách někdy jindy.

Zdravíčko

2008-08-10T03:38:00.000-07:00

Rozhodl jsem se, že za poslechu Pulgramovy kompilace Jížní Srknobraní vol.2, po takřka dvou měsících napíši nový, prazdninově volnomyšlenkářský, zápis. Hodně se v české kotlině, od dob mé poslední promluvy k světu, změnilo. V politice se začal prosazovat člověk, kterému křestní jméno začíná na dž, což mě na jednu stranu pobavilo, ale záhy jsem se ocitl na ledovci rozpaků, pročpak dáma ,s tak mysliveckým jménem jako je Džamila, zasahuje do správy naší země. No nic, dost politiky. Vrátil se Jiří, ano ten chlapec, který strávil rok ve vísce poblíž Austinu, kde si koupil slušivou bílou čapku s nápisem : Já hraju golf a co ty? ( v angličtině ). Ten muž, který se může jako jediný chlubit relationshipem se svoji expřítelkyní, protože od dob, co se rozešli je stále sama ( zpráva od důvěrného zdroje ) a v neposlední řadě člověk, který je rozhodnutý obětovat celý svůj budoucí život v prospěch společnosti prací pro Historický ústav v Praze. To důležíté je, že ten chlapec se nezměnil, ani trochu, zůstává pořád stejně syrový, akorát jeho decentní snobství občas zarazí, ale na to si zvykneme. Myslel jsem, že ze začátku pro mě bude stejně těžké s ním klábosit jako pojídat vepřové se zmrzlinou ( nejsem muslim - de o chuť ), ale Jiří se snaží. Snaží se zapadnout - a to cením. Rád bych vám přiblížil jak vypadalo takzvané UV ( Ultra vyvoněné ) Severní, což byla také první větší akce, kde jsem si mohl ověřit, zda-li je George, furt ten stejný rodák z Liboce, nebo se z něj stala schránka konzumu na kolečkách. 4 dny plné activit, alkoholu, cigaret a badmintonu, v tomdle pořadí podle četnosti. Nutno podotknout, že já a velkosedlák Dinhaak nekouříme. Zvlásť vykrabeným bych nazval přítomnost Nissana Almery ( auto ) u chaty, který nám byl pořád plně k dispozici. Hned při první vyjížďce do Tesco Šluknov, nám přes cestu přeběhla notně podroušená srnka, ale zkušený řidič Dinhe se nenechal zastrašit a zkušeně přibrzdil, což bych od člověka který má najeto v autě +- 220 km i s autoškolou, nečekal. Auto, které neřídí váš rodič, ale někdo z kamarádů má své další plusy, můžete přibrzďovat u venkovských děvčat, troubit, kdy se vám zachce, střilet rukou do buranů( těžko vysvětlovat - musí se zažít ).První nákup za 1770 kč nám lehce prohnul peněženky a jak se pozdějí ukázalo i játra. Nicméně vzhledem k rumovému dýchánku, který přišel dva dny po té, bych první popíjení nazval spíš čajovou sešlostí. Druhý den se konala velká zkouška dinheho řidičských schopností, jelo se do skoro 100km vzdáleného kulturní centra této pseudolokality - do Liberce. Ti, kterým zůstalo po welcome party trochu mozku v hlavě, šli relaxovat do aquacentra Babylon, ten zbytek šel na stadion U Nisy fandit sešívaným proti domácímu slovanu. Bohužel Matěje ani nikdo nezbil, takže sme se po hezkém vykoupání zase shledali... Naše velkopanská očekávání, že si z Babylonu odvezeme do naší chatrče v Lobednavě čtyři švédky, se nenaplnila, stejně by je nebylo kam dát, v kufru byl chlast... Po tomto krásném výletě, kde se ukázala Mašnova a Jiřího takřka pohádková nebojácnost, když odmítali sjet modrý tobogán se slovy:"že to prostě nemám rád ty vole, takovýdle tydlecty todle " sme usnuli jako malá kuřátka v pohádce o hadovi a koroptvi. Třetí den. Rákosníci v Dolní poustevně . Dva litry rumu. Zpívání. Trezor. Sedim v Almeře. Pokouším se jí rozpohybovat a to i přes páku, terá blokuje volant. Hymna. Nic. Kocovina. Takhle bych rozepsal v několika větách rumový dýchánek, moje pameť sahá asi tak po zpívání Stánků, po tom mám ještě záblesky z Nad tatrou sa blýská a pak už jenom černo. Takhle bych asi shrnul Ustrašeně vynilové Severní.

More pictures

2008-06-21T13:39:00.000-07:00

Já vim, že bych měl napsat něco o vodě, ale na to teďka ještě nemám navíc se hraje furt ještě NED-RUS , tak třeba někdy potom, teďka čekujte nahoře.

..)

2008-06-18T13:48:00.001-07:00

:(

2008-06-18T13:39:00.001-07:00

triko pro smrada

2008-05-29T13:16:00.000-07:00

:D II.

2008-05-21T06:49:00.000-07:00

:D

2008-05-15T13:45:00.001-07:00

Vojtěch z Mauritiusu

2008-05-11T00:14:00.000-07:00

Posílám pozdravy z tohodle ostrova, kde se bouncuje vlevo. Jo, jo je to tak, automobily zde jezdí vlevo, tím pádem zde není pro evropana možnost půjčit si automobil, což tendle ostrov, který je tak trošku rozdělen na bělošské ghetta 4 a více hvězdičkových hotelů vs. slumy u hlavního města Port-Loius, dost turisticky devalvuje. Jo, z první věty jste měli nabýt tušení, že beach master ace ( já ) zde přečet Labyrint světa a Ráj srdce od starýho Honzína Komenskýho, což je tak neuvěřitelně posraně nudná knížka, že mě opravdu udivuje fakt, že sem to s ní skončil. Dále jsem tu přelouskal Cestu ( Corman McCarthy, Pullitzerova cena za rok 2007, není co dodávat, prostě masterpiece, narozdíl vod Honzína jsem všech 180 stránek přečet jedním dechem s jednou přestávkou na záchod), Rok Kohouta ( spisovatelka Tereza Boučková zde líčí svůj absurdní život s dvouma adopovanejma cikánama, který opravdu dokážu "nasrat" ( autorka chtěla dozajista poukázat na to, že ani sebelepší výchova neudělá z cikánu slušné lidi - což sem já věěl i předtim ) a ted čtu Mistr a markétka od Bulgakova, na tudle knížku si určitě udělám čas během 15ti hodinového letu do ČR. Právě teď sedím v recepci (je zde wifi hotspot) v plavkách, teplota vzduchu příjemných 26 stupňů celsia, hraje mi tu rap, vedle kompu mám mojito, prostě co víc si přát, když vim, že vy se v tudle dobu budíte s největší kocovinou různě po Praze a přemejšlíte co s esejí. Spartička se nám trochu posrala, sorry, ale todle je fakt extrém. Nebudu tady více "plakat", akorát bych udělal radost naším slávistickým spoluobčanům. V hokeji porážime Bělorusko na nájezdy, což mě zaráží i u sportu. který je mi relativně lhostejný. Přístí týden pískám SK Střešovice - Aritma, mladší žáci, tam jestli mě nezmlátěj, tak už nikde. Mrzí mě že jsem neviděl Julii a taky, že jsem se klasicky neopil na čarodejnice, ale tak to je, život neni dycky kámoš ( citace našeho taxikáře LouLoua který nosí kostkovaný baret a barevné košile ( skoro jako masta válec (chybí mu to charisma a šarm ( jako válcovo))) při vyprávění o jeho křesťanské matce a muslimském otci cestou k Chamarellských vodopádům. Dobře mojito tu nemám. ale zbytek je pravda, rozhodl jsem se žese naučím pořádně francouzsky za každou cenu. Protože mě tendle jazyk baví mnohem víc než angličtina, která se mi místím shizza fizza slangem lehce zhnusila. Nikdy se mi nelíbili indové, jejich vzhled ě dost odpuzoval, ale zjisitl jsem, že jsou relativně dost v klídku, co se vaření a uklízení pokojů týče, náš make up room fella Radhún, je dokonce můj nejlepší kámoš tady. Sice se jenom zdravíme, ale už je naše přátelství ve fázi, kdy čekám až mě pozve k sobě domů na párty, kde bude 1000 litrů pheonixe( místní pivo - chutná jak Staropramen 10 řízlej sodovkou = takže neni uplne zlý) a nějakej fella guláš. Čus pozejtří sem ve škole.

pro matese

2008-04-27T13:05:00.001-07:00

Zpráva

Majáles na GJK

Tak jako každý rok přichází květen a s ním tradiční utkání žáku septim a třetích ročníku a majálesového krále. Letošní ročník této akce, která spestří hodiny a dny skoro všem studentům ( maturanti si ho moc neužíjí ) se skládá ze čtyř frakcí a to : Pimp my school, Rychlé Šípy, Commando a Návrat do dětských let. Volit se bude 1. května a výsledky budou známy ten samý den.

Komentář

Měl jsem tu čest zažít už několik majálesových programů. Celkem určitě přes 20 a troufnu si říct že letošní „ročník“ patří spíše k horšímu průměru. Jediná třída, která tak trochu vybočuje svojí originálností řady je R7.A , která pod vedením „head pimpa“ Tobriho podlé mého celkem jasně dominuje celému majá-spektru. Je sice před vypuknutím „ náletů“ do tříd, ale velmi vtipně vyzdobený invalidní výtah a projížďka Vladimíra Procházky během druhé přestávky v úterý 22.4 v „pimp káře“ mé sympatie jednoznačně přelila na stranu Matouše Břízy a spol. Ostatní týmy mi přijdou slabé, Návrat do dětských let je dle mmého kruté fiasko, nechtěl bych být třídní této enklávy.

Glosa

Kdybych se měl zamyslet nad tím jestli „být“ či „nebýt“ letošním králem majálesu, tak bych řekl, že opravdu nevím. Arciprázdno, které vyplňuje táto v přeneseném slova smyslu školní „besídka“ ve volném čase třetího ročníku, kdy je do maturity ještě relativně daleko a exkomunikace ze školy by hrozila jenom opravdovému ignorantovi, protože dva reparáty udělá i tento člověk ( pozn. Citace prof. Dostála ), je ve všem ohledech úsměvné

Jojo...

2008-04-12T06:38:00.001-07:00

vojtosch (02:56 PM) :

doporučíš mí nejaky hezký dubnový porno pro nudné sobotní odpoledne?

mathaj (02:57 PM) :

snad nechce největší znalec porna v suchdole, abych mu já něco doporučoval

mathaj (02:57 PM) :

né, vojto, ty si vybereš dycky sám nejlíp

vojtosch (02:57 PM) :

:-) tak já vim že váš břislavskej pornoprůmysl de dost anhoru...

vojtosch (02:58 PM) :

ládina vod kovaříků prej dost vyšukává..

mathaj (02:58 PM) :

no jo, poslední dobou se to tady dost zvmáhá

mathaj (02:58 PM) :

vzmáhá*

vojtosch (02:58 PM) :

:-D neee už je to tu zase:-D

mathaj (02:58 PM) :

jj, ládina tomu dává dost

mathaj (02:58 PM) :

von dře celý dny

mathaj (02:58 PM) :

to je prostě kluk vod řemesla no, znáš to

vojtosch (02:58 PM) :

:-) já jí potkávám dycky na kulaťáku...

mathaj (02:58 PM) :

ale jiřka mu to trochu vyčítá

vojtosch (02:58 PM) :

:-D

mathaj (02:58 PM) :

jo ládina je holka?

vojtosch (02:59 PM) :

ládina je snad ženská ne? nebo voan už šla na tu voperačku?

vojtosch (02:59 PM) :

žere náký hormony řikala pavlína ale nevim ...

mathaj (02:59 PM) :

já myslel, že myslíš ládíka vod kovářu a ty mluvíš vo ládině vod kovaříků

mathaj (02:59 PM) :

jasný no

mathaj (02:59 PM) :

pavlína je závistivá coura, ta toho nakecá

vojtosch (02:59 PM) :

to tea, dyt jim ani to uzenářství u zastávky 131 moc nenese..

vojtosch (03:00 PM) :

prej 126 za kg vepřový panenky?????

vojtosch (03:00 PM) :

kde žijou ty píči..

mathaj (03:02 PM) :

no přesně, teď prodávali vepřový kolena a dvě kila za kus ty vole, božka vod lékárníků jim prej rozbila výlohu

vojtosch (03:02 PM) :

co ta píča si zas nadrtila moc efáče?

mathaj (03:02 PM) :

nojo, furt v tom lítá

vojtosch (03:02 PM) :

to už je po kolikátý...navrhnu jardovi, aby jí vykázal, když je tedka starosta, tak by to moh dokázat

vojtosch (03:03 PM) :

ale ten jarda je taky nemehlo, ten vole umí akorát exovat piva...

vojtosch (03:03 PM) :

a žrát klobásy

vojtosch (03:03 PM) :

ptákem

vojtosch (03:03 PM) :

mathaj (03:04 PM) :

no taky s tim byl v cirkuse, ale ferda, jako principál, co má teď hokynářství u parku se s nim nějak pohádal, tak toho musel nechatr

vojtosch (03:04 PM) :

nojo, feor byl dycky cholerik...

vojtosch (03:05 PM) :

ale to principálství mu šlo viď? jak skopak slona tou h§ůlkou???? z toho sem sral měsíc

mathaj (03:05 PM) :

to je fakt...ale tak furt lepší jarda než když starostoval béda vod kameníků

mathaj (03:05 PM) :

jo, na to pricipálství byl šikovnej, s tím slonem, to byla fakt hlína

vojtosch (03:05 PM) :

no to byl čurák, vole jaruna řikala že eště tejden s timdle kriplem a zapálí stodolu se zásobama

vojtosch (03:06 PM) :

naštěstí si pak urval nohu při závodech těch koloběžkářů a bylo po ptákách :-D jak tam ta noha visela...vidim to jako ted

mathaj (03:08 PM) :

ježiš no jo, na to sem málem zapomněl. tam byla přece ta strašná hádka se starejma kolomazníkovejma, co měli sekáč na náměstí, protože von tehdy béda i bez tý nohy dojel a voni ho chtěli diskvalifikovat

mathaj (03:08 PM) :

starej kolomazník pak dostal mrtvici

vojtosch (03:08 PM) :

:-D

vojtosch (03:08 PM) :

No jočerný pondělí 15týho...

mathaj (03:09 PM) :

přesně. a vod rok pozdějc umřela přece i stará kolomazníková na syfla

mathaj (03:09 PM) :

ale byli to zlatý lidi

mathaj (03:10 PM) :

pamatuješ, jak všem půjčovali vidle na hnůj?

mathaj (03:10 PM) :

jojo, těch je fakt škoda

vojtosch (03:15 PM) :

ty woe! no ted sem si vzpoměl

vojtosch (03:15 PM) :

ty widel..

vojtosch (03:15 PM) :

widle, tkaový stou vyřezávanou obručí

vojtosch (03:16 PM) :

no jako ale este toho 15tyho, ty woe, jak začal hrát z rozhlasu metal? já chvíli myslel že je konec světa..

vojtosch (03:18 PM) :

vod koho to chytla ta stará kolomazníková? snad nespala s Jardovou nohou

vojtosch (03:18 PM) :

to byb byl konec

vojtosch (03:18 PM) :

to bych si už vod ní nebral každou středu ten meruňkovej koláč...buhví co do toho dává...

vojtosch (03:20 PM) :

krmíš slepice?

vojtosch (03:20 PM) :

pěkně ti pohubly...proto se ptám..

mathaj (03:24 PM) :

teď jsem je byl nakrmit, voni chytly tu slepičí chřipku vod sváťovejch slepic, takže trochu pohubly no...no ale řiká se, že stará kolomazníková to chytla vod manžela milady kopeckejch, já mu teď nemůžu přijít na méno

vojtosch (03:25 PM) :

vopravdu zmrd, škoda že jarda zrušil to pranýřování..

mathaj (03:26 PM) :

no, vono to bylo dost nákladný, protože se z toho musela platit daň

vojtosch (03:26 PM) :

z rajčat?

mathaj (03:26 PM) :

no jako z toho trestu

vojtosch (03:26 PM) :

jo tak..

mathaj (03:26 PM) :

ale řiká se, že chce jarda vobnovit starou šibenici dole pod kopcem, tak uvidíme

mathaj (03:26 PM) :

to je prej bez daně

mathaj (03:27 PM) :

vono je taky letos strašně málo rajčat

vojtosch (03:27 PM) :

jj taky sem o tom slyšel, ale mylsíš že mu to ty lidi budou eště žrát?

mathaj (03:27 PM) :

no tak, tady je hodně starejch lidí, ty mu to žrát budou

vojtosch (03:27 PM) :

třeba práve fotr sváťovský to má dost u úprdele..

mathaj (03:27 PM) :

ale uvidíme, třeba taky ne

vojtosch (03:28 PM) :

vyšel na náměstí prostě jenom ve slipech a víšco...prostě si h otam na férovku u kašny vyhonil, já když sem to slyšel tak sem řikal uplne jako cože?

vojtosch (03:29 PM) :

no a žáídnej postih...bodejť bya ho někdy vykéroval když naše jediná jednotka policie je nesutále nachcaná..

mathaj (03:30 PM) :

no jo vlastně, mně to řikala stará jeřábková, jak jí shnila půlka úrody žlutech melounů...s tou policí je v prdeli no. starej četník vávrovic to sám neutáhne, a to je jedinej abstinent z celýho oddílu

vojtosch (03:30 PM) :

:-) no sice abstitent ale hulí jak fabrika, ty woe co von vykouří? čumim že eště žije, to sou stovky cigaretek

vojtosch (03:31 PM) :

jako když mladej Petřík vykrad jednotu, tak von hohonil s cígem v každý rruce...

mathaj (03:31 PM) :

jo, to si živě pamatuju

vojtosch (03:31 PM) :

to prostě toho člvoěka nechytíš když nemůžes rozevřít dlaň abys ho za něco chytil

mathaj (03:31 PM) :

svatá pravda ty woe...ale von má starej vávra tuhej kořínek

vojtosch (03:32 PM) :

(tudle konverazci hodim na blodžík)

vojtosch (03:32 PM) :

to teda..

mathaj (03:32 PM) :

toho ňáký cíga neporazej

vojtosch (03:32 PM) :

jako von má výdrž, to jo

vojtosch (03:32 PM) :

ale má fyzičku asi jako vepř při sexu s tuleňem

vojtosch (03:32 PM) :

takže jako fakt špatnou..

vojtosch (03:32 PM) :

tudle mi radka řikala že má pavel náký nový mandarinky na zahrádce

vojtosch (03:32 PM) :

nevidels je?

mathaj (03:33 PM) :

jasný no, ale to se neni co divit, když je mu šestavosumdesát

mathaj (03:33 PM) :

radka vod karásků?

vojtosch (03:33 PM) :

jo no, maj ted novej barák...ten jejich mladej tma furt dělá náký akce, strašný...

vojtosch (03:33 PM) :

jenom to vidim přes pplot když du ráno do práce..

vojtosch (03:34 PM) :

to sou prostě nalitý holky svlečený na zemi a kluci na ně dělaj to co starej sváťa u kašny...

mathaj (03:34 PM) :

já se ptám, protože radku čejhalovic porazila asi před měsícem dodávka...ale ten malej karásek, to je prostě votřesný. no kdyby neměl fotra na koksu, třeba by z něj něco vyrostlo

mathaj (03:35 PM) :

jinak ty pavlovi mandarinky jsou prej jenom přebarvený rajčata

vojtosch (03:35 PM) :

to jo, já si to mylsle, to je přesně ta jeho vychcanost...

mathaj (03:35 PM) :

po tom, co mu umřela máma, to nemá v hlavě úplně v pořádku

Zub

2008-04-09T12:05:00.000-07:00

No jo, je to tak, dneska mi opravdu podivná zubařka Conková přídala do vínku zbytek nalomené jedničky, která po zásahu rozzuřeného automobilu Škoda Fabia Combi dost skomírala. Amatérský zákrok zvládla naše party chick Conková zvládla na jedna mínus, postupy hodné vychovatelky z ústavu pro chorobomyslné z Nového Bydžova mě trošku znervózňovali ( hmota na domodelovávní zubů strašně rychle tvrdla a naše kolegyně si nevědela rady, tak zahalekala na odhadem tak pětatřicetiletou sestřičku : " Hale? Halenko, neska nám to nejak rychle tvrdne, čím to e?" V tu chvíli jsem si všiml hrozivého exému, co měla zubařka na lokti a pousmál sem se nad tragicky zoufale vyzewleným stavem českého zdravotnictví, prostě od příště už pudu k soukromému lékaři, peníze pro mě nehrají roli, jsem přeci rozhodčí...Halenka po chvíli prohlásila: "to může bejt tím slunkem venku, neska nejak svítí"( nezapřela svůj Třebechovický původ a ani to, že jejímu otci z rumunské rodiny spadl v pětasedmdesátem na nohu během polední pauzy v dole kus vápencového masívu na rameno a od té doby pobírá invalidní důchod - tohle vše sem vyčet z pohybů které předváděla když na okno zalité světlem připěvňovala nějaké pofiderní osušky a ručníčky, to jsem si v duchu opravdu řikal WAZUP?!) Naštěstí potom se asi hrudky přestaly tvořit a operace vypadala, že probíhá podle plánu. Mudr. Conková neustále při výkonu mluvila o nějakém Fišerovi, kterému to dělala dopoledne, a jakože úplně v pohodě, ne? Svými patetickými bláboly mě chtěla asi ujistit, že už tuto operaci někdy zvládla. Nic naplat, s vyspraveným zubem jsem odešel domů a poté jsem se odebral na trénink Řepo, který měl opravdu strhující tempo... Tep se mi po celou dobu tréninku nepřehoupl přes 130 tepů za sekundu a této hranice z obvyklých 110 jsem dosáh jenom kvuli mému vzrušení z jízdy s Ladienem, což je muj bývalý spoluhráč z Aritmy, který je teď taky na hostování a řídí opravdu jak drak v období ovulace. Z toho by vám mělo dojít, že fyzická zátěž zde byla nulová, tudíž zítra jduna Aritmu zase toršku přičichnout k profi ( přeborovému :) ) fotbalu.

Call me the refree

2008-04-05T06:22:00.000-07:00

Ano je to tak, moje kariéra rozhodčího začalav pátek 4.4 přesně v 16:00. V tu chvíli jsem poprvé foukldo píšťalky, abych odstartoval zápas mladších přípravek Řeporyj a Unionu Žižkov. Ročníky 99, 00 a 01 bojovaly opravdu srdnatě a zdálo se, že jim vůbec nevadí, jak to kurvim. Na to, že to byl můj první zápas, to nebylo tak zlý, ale stejně jsem to mohl odpískat mnohem líp. Přidávám fotku šatny rozhodčího na Řeporyjích, která mě opravdu příjemně překvapila, podobnost s bytem je ryze náhodná. Nemám čas teď psát, musim na nějakej privát, takže sorry a tady je to photo:

Email

2008-03-24T07:13:00.000-07:00

Z Emailu pivovavolezlamatka-dokko.traktorista@gmail.com mi dnes přišlo :

Pochcaná rádoby arogantí vyžilá květáková socko, tvůj bílej homelessáckej ksicht vyzývá k zmlácení. Mrdá mě tvoje rybí tlustá ploutev, sorry kámo, ale i žirafa prcá líp. L***a mi to řikala. Jo ta hnusná coura která k zubařce chodí jednou za milenium. To znamená 1000 let kurvo! Zpět, seš to blbočumil, čumí jak poblitej ventil, i žralok čumí líp. Každá posraná veverka v liberecký zoo vyplodí inteligentější větu než tahle snůška hoven slepená izolepou. Jeho vlasy vypadaj jak chlupy na koulích 400 let ( kurvo!) nemytýcho hasra-jako jáchy. Jseš faq radikální radioaktivní rádoby rapidní robustní robomrd. Vole si fakt jeblej, mozek máš na konci kokota a přitom nemáš ptáka, ani poštěváka, si klitoris na velrybě, hermafroditní vodník na stavidle abych tě vzrušil musim tě mlátit lopatou s mědenym koštětem vole! Mlátíš z vobou stran jako. Seš volezlej řapík.

Posílám praps!!!!! Dokonalý!!!!Slzy jako řapíky se mi koulej z očí, jak se směju.

Sbírka kopálů

2008-03-24T06:49:00.000-07:00

Čus, tak světu odkryju svojí sbírku kopálů ( čti kopaček ), podotýkám že jsou to pouze ty, které ještě obuju a které mi sedí ( to jsou jedny z tisíce - moje megalomanská noha si vybírá ). Enjoy that shit jigga!
Z leva : turfy Nike Total 90 II, kopačky Adidas Unstoppable Hanspa Bitches, kopačky Nike Mercurial Vapor Refree Top Shit(Bling inclu), kopačky Umbro X-Pwn, sálovky Nike Total 90 I.

vopivo

2008-03-22T06:32:00.000-07:00

http://vopivo.blog.cz

De o ten comment, fakt posílám props tomu člověku, co to stvořil.)

ještě přídávám pár panáčků, ale jak už jsem, říkal, na lyžák radši ne...

Klapzubova jedenáctka - 11 různých panáků do pivního půllitru
Prasečí polívka - od každé lahve, která v podniku je se dá jeden panák do hlubokého (polévkového) talíře. koktejl se konzumuje lžící
Drátěnka - rum 50% + ocet 50%. Tento koktejl má i svůj Mount Everest - kdo vypije tři dvojdecky tohoto zázraku na ex a půl hodiny udrží šavli je opravdovým sommelierem 4.cenové skupiny :-)

Fusky

2008-03-22T06:26:00.000-07:00

Podívejte se na tohodle striktního pána, který si to opravdu dává...Rapovat o ponožkách z tesca, to chce prostě vopravdu odvahu.

http://youtube.com/watch?v=Yvmpt2I52tc

Jinak odjíždím v úterý na jazykový kurz, takže tu nečekejte další záznámy, protože tady nebudou..heh..a pokud plánujete brát na jazykáč nějakej alkohol, tak se a to radši vyserte!!! Fakt radím dobře, je to o provar...peace

Výtvarka

2008-03-22T05:53:00.001-07:00

Chtěl sem vám říct něco o tom, co nemůže každý žažít. Zvlášť ten co chodí na hudebku, že. To, že sem se vykalil se jak vepř na antibiotika zavřenej v solárku, který je celý umístěný v sauně, už nikoho nezajímá, takže bych vám chěl popsat naší hodinu výtvarné výchovy. Začíná zásadně pět minut po zvonění, protože během pětiminutové přestávky se vopravdu nemůžu dobouncovat z 2.a až tam do tý věže nahoře. Vopravdu. Vyučující je sadistický narkoman, kterému matka příroda dala do vínku i vulgární nymfomanii, ta se projevuje vždy v nejvíc neočekávaném okamžiku ( příklad: poklidná hodina vv, petra zas klasicky básní vo nějaký "strašně krutý pařbě", kde byli všichni fakt na plech a nějakej kámoš tam vytáh ňákej pytlík s koksem a já jakože co, kde to vzal ne, a všichni sme byli like what the fuck hehehehehe, prostě peklo.... a Fredoun chodí po třídě a strašně hlásí, už jsem od něj zaslechl :"Ježiš já sem dneska fakt moc, vojto ten vobrázek stojí fakt za hovno, ste asi čurák, že ste to nakreslil, do píči, kde mám cíga") Odrůstající pleš je prostě zlá, a mám pocit že čím víc mu ty vlasy vypadávájí, tím víc hlásí, svý wanabee zmaštěný hlášky. Jednou za přibližně dva týdny přichází presenční hodina, během které se fredová pochybná povaha opravdu projevuje, ale jinak ho mám docela rád, na to že je to profesor, se tváří jako kvalitní fella. Jediné, co nemůžu přenést přes svoje srdíčko, je jeho vyžilej plášť se střihem ponča, který je neustále špinavej, zvláštní je, že je furt stejně špinavej, barvy na něm nepřibývají, to má dovedlo k doměnce, že už ho prostě takle koupil, ale nevim, myslim že to je jedno. K té presenční hodině: Doko a Carlos to většinou zabíjej 30 a více minutovými výstupy, které já s érem vyvažujeme 3 a méně minutovými, zbytek třídy se drží ve středu, a do rytmu kolegových hlášek kejvaj hlavama a připadaj si asi strašně drsně. Pak si zpravdile vemu od Báry věneček ( čokoládovej, heh) a hodina končí. Nepresenční hodiny obvykle probíhají tak, že se kreslí, fred chodí a chválí. U mě dycky ocení dobrou rychlou ruku a takovej ten výraznej styl, kterej on taky prý kdysi míval. Pravidleně po 26 minutách odchází ze třídy, aby smotnul brčko a zmaštěnej se vrací, pak ho můžeme vidět třeba jak si mumlá něco pod fousy, chodí středovou uličkou furt tam a zpět a ptá se Éra jak se zapíná ta nová televize v rohu...

Baaaz

2008-03-18T12:28:00.000-07:00

Co se děje haters? Jenom pět hlasů v týhle dalo by se říct "pimpin" anketě? Cožpak vás nikdy nebolí palice? Našel sem blog opravdového génia, nepatří nikomu jinému než člověku v kabátu, klobouku a botech, kterého soustavně zdravím od primy a odpovědi se mi dostane asi tak jednou z třinácti případů.

http://konvovizapisky.blogspot.com/

Thats that shit nigga! Zajímavý pohled na to, co si o naší třídě myslí zkorumpovaný Don BAAAZDRAJVA, i když to v jeho mločím blogu nebylo ještě publikováno, ale toho se určitě brzo dočkáme... Jinak můj život plyne jako Dunaj a řečistě mých zážitků se neustále znásobuje, bohužel nestíhám psát na blog, jelikož jsem se rozhodl napsat knížku. Knížku o životě. O Praze, lidech co v ní žijí, o klubech, hospodách, barech, putykách a o všem co Jiří jí. Momentálně přemýšlím nad názvem. Bude to něco ve smyslu : "Vše co ste chtěli vědět o Jiřím, ale přes sádlo jste neviděli kde ste, tudíž jste se nezeptali." Narážím na Žoržounovo přiznání, že má pocit, jakoby tloustnul. Jakoby se zdálo, že tento rumunský baller dohrává na své benjo... Ale vrací se brzy, do jeho epifitního návratu zbýva už jen 74+28 dní. Du spát, včerejší bezva ( čti super) koncert Cali Agents ( Planet Asia + Rasco) v pražském Lucerna Music Baru mě vyčerpal. Jediné, co bych mohl pro Vás, rapové laiky a nedonošence, poznamenat, že Planet Asia má po fyzickém výkonů až hrozivě zvětšenou aortu na krku. WOZAAAAAAAAAAP.

Cheers up!

2008-03-01T08:51:00.002-08:00

Mám tu porci strikce pro ty co chtěj, nikomu nic nenutim, říkaj mi vojc měkkej. Včera sem se vrátil z nutno podotknout trošku humpoláckých hor. Narozdíl od sociálů který si váleli svoje bahnitý prdýlky v naší zemi, jsem vyrazil za jižníma sousedama ( ne za jigga-nigga polákama, to je na východ, že, he) z Rakouska, který z mé návštěvy museli mít horentí radost. Protože pro mě připravili celkem zábavný týden ve společnosti mých rodičů, mého ve 13ti letech velmi podivně senilního bratra a mého druhého bratra, který ve svých 3 a půl letech oplývá turbovrtulovou ( luxusní slovíčko, které jsem zaslechl v pořadu "dr. Kulík in da Hauz" na radiu hiphopstage.cz, moderátoři červ a kulík dokáží opravdu bavit) schopností reprodukovat rozhovory ze seriálu Pane, pojďte si hrát. 4 dny azuro, 2 dny zataženo, kaprunský ledovec mi nabídnul útočistě v podobě místního snowparku ( ano, chápete teď sem se pasoval do role hardcore-drsnýho snowboardera, prostě pravýho českýho ballera, kterej přijel ukázat těm wannabeez z Rakouska, že čepice s bambulí a kalhoty u kolen nejsou všecko), který byl v den mého odjezdu slavnostně zbourán při zpěvu The king is leaving( sborově, staccato, fructatto, you know all that shit was there!), zpěv obstarala anglická královna a soprán Lešek Semelka. Každý večer jsem s otcem hrál šachy, 3 moje vítězství, 1 pat a jednoho vítězství notně vykaleného otce, to jest bilance. Hráli jsme s rodinou i další hry. Nuda byla jak vidíte třistaprocentě kruciální. Jednou z nich byla oldskoolovka s názvem země-město, kterou s přehledem vyhrávala máma, nutno podotknout, že její naprosto bizardní slova, opravdu neměli obdoby( vydávala jakéhosi Gustava Oplustila za skladatele, otec se jí vysmál, že tento pankrácký démon opravdu neexistuje (tím narážel na matčin původ)) Inu byla sranda a legrace. To je asi tak vše zajímavé, z naší cesty po alpách. Ještě se s vámi ale musím podělit o mojí dnešní návštěvu obchodu Makro. Podívné hnízdo bezdomovců, lidí na sociálních dávkách a vietnamců, kde můj otec nakupuje opravdu velmi rád. Vlastně se mi zde nic moc nestalo, ale prostě ty lidi bych vám prál vidět. Někteří se ani nepřezuli pří výstupu ze svého traktoru a u regálu s rybama stála žena v přezůvkách. Naprosto skandálně absurdní situace, doplňovači vypadali jako kdyby hromadně utekli z ústavu a jediná normální osoba ( kromě mého harlemského já) byl v tu dobu asi můj otec. což je v obchodě, kde se nacházelo +- 200 lidí relativně tristní, ale co, thats real, thats czech republic!

2008-03-01T08:51:00.001-08:00

Sem rozjetej

2008-02-17T11:31:00.000-08:00

Je to tak, jsem high, píšu třetí příspěvek během jednoho dne, což je odhadem tak třetina toho, co sem ze sebe vysoukal za půl roku. Právě teď hloubám nad tím, jestli tu publikovat dokument, ve kterém uvádím svojí spotřebu alkoholu za měsíc leden, s přesnou mírou, datem a hospodou/klubem, kde jsem ten či onen zářez udělal, ale asi tuto krutou pravdu světu neukážu, jsem stydlivý chlapec přece jenom. Včera byla pěkná oslava, kterou jsem si ale příliš neužil, protože jsem neustále přebíhal mezi klubem PM a Retro music hall, kvůlu tomu, že jsem v Retru koukal na Battle night 6. Z mé poslední návštěvy PM kolem 3 hodiny ráno, jsem si odnesl Víčka. Všichni v pm už byli relativně dost společensky unavení a člověk kterého jsem měl dopravit domů jakbysmet. Víček byl fakt na šrot, mlel neuvěřitelný hovna. Zavolal jsem nám taxíka, když mi hosteska za telefonem řekla, že přijede za 15 minut fábie, trošku jsem si oddechl. Ale v tu chvíli jsem viděl jak Michal stopuje jiné taxíky s řevem :"Zastav do píči!". Každého nadrženého taxikáře, který už se dozajista těšil na to, že naprosto zdunělého Michala Vika obere o poslední peníze jsem musel odhánět imaginární šavlí z nealkoholických piv. Víček začal stopovat i auta, která ani nebyla taxíky, jakýsi podivný potemělý autobus bez čísla linky, který vypadal jako kdyby jel do pekla, dokonce přibrzdil. Vzal sem Víčka dál od vozovky a trpělivě čekal na náš taxík. Když přijel,uložil jsem do něj nachcaného Michala a jelo se na dejvárnu. Ve chvíli když jsme tam dorazili, tak mi zrovna ujel noční autobus na Suchdol, který jezdí jednou za hodinu, takže jsem musel z Dejvické domů běžet. Proklínal jsem celej svět. Nakonec jsem strašnou cestu ryzí zimou přežil.

Some pics

2008-02-17T11:00:00.001-08:00

Tady je pár obrázku, který mi přišly vtipný/zajímavý/poučný, doufám že Vás zdevastujou :

JO hádáte správně Masta Ace ( čti já) se naučil vkládat obrázky do blogu, lets roll!

Eminem váží 125kg

2008-02-17T09:28:00.000-08:00

Pardon ale o todle jsem se s váma musel podělit, jak někdo vtipně poznamenal na bbarak.cz, vypadá jako kdyby vylezl z popelnice kde hybernoval po zimním spánku, viz foto

Emme sorry ale jsi fakt čolek :)

Rozhořčení

2008-02-12T13:59:00.001-08:00

Po tom co jsem měsíc nic nepsal, protože jsem bohužel měl v mém osobním životě velmi málo osobního volna, ale nyní znovu jako už po několikrátéusedám za počítací mašinu, abych tu sesmolil pár krabích řádek. Při poslechu Nironicova EP, ze mě furt nevyprachává pocit křivdy z neumístění se na první příčce v naší marginální školní atrakci zvané divadelní přehlídka. Prostě po tom, co nám paní s poruchou štítné žlázy řekla, že nám nemá co vytknout a celou přehlídku vyhrajema místo nás zvítězí dost wannabe kabaret, na kterém by naše královna z říše koblih prý : 'pracovala celej víkend a stejně by nevěděla jestli by to nějak dopadlo.' Nemám co říct. Škoda slov, todle se dá jen zapít. Po rozhodčích sem si spravil chuť s Matějem v dámské hospůdce ( ani jeden z nás nevíme, jak se tato putyka jmenuje, ale díky tomu, že se tu scházejí, tak trošku vyžilé dámy, které tu spolu popíjejí své dvojky červéného a koukají na nás - na zajíčky, jak klábosíme o našem narozdíl od jejich "neprosraném" životě, tak jsme ji takto machiavellisticky pojmenovali). Dvě nealkoholické Stelly Artoia mne naladili na rozjařenou notu a poté co jsme s Matějem prozíravě probrali pár velmi frivolních témat, jsem se odebral domů. Dnes bylo v Dámské obvzlášť živo, konal se tu sraz jakýchsi rumunskosrbských warabee ( wanabee marabu = marabu je opice) pasáků nebo wannabe kuchařů, kteří sem zavítali asi díky napůl mongolské servírce, nebo pivu za 25Kč. Velmi často chodili do našeho koutku u akvárija s mrtvou rybou, která matěje upřímně dost děsí a když na něj upře svůj zrak, tak má Matěj potřebu zakrýt svůj dětský strach tím, že na akvárium, v místě kde se pohled ryby protíná s plexiskkem tohoto plastového kolosu, přidrží pivní tácek, dokud se Matěj i ryba neuklidní. Do našeho krytu se vtírali kvůli tomu, aby spálili zásoby svého bulharského hašiše, což nám zas tak nevadilo, kdyby furt tolik nešoupali židlema, pak sme museli stavět naše žebříčky furt dokola. Krůtokrabí atmosféru dnešního večera akorát dovršila žena s výstavním čolkem, kterou jsem potkal na Můstku ( čolek je speciální, takřka mistrovský účes, který přežívá hlavně díky naším buranským spoluobčanů a jeho početnost se zvyšuje pokud se pohybujete od Prahy jakýmkoliv směrem dál do republiky. Zvláštními centry tohoto vyzevleného sociálství jsou Kladno a Liberec. Jeho formy jsou různé, od "nevinných" ( klukovské krátké vlasy ostříhané na 12mm po celé hlavě s ofinkou o délce asi tak 45-65mm vepředu), přes buraní (stejný jako klukovským akorát jeho nositelem může být i žena a zpravidla se takto označují lidé 15+, s tím že občas je se i vzadu klube větší ofina) přes warabee ( ženy s knírem a s dlouhými vlasy vzadu, jinak všude ostříhané na krátko - vepředu zase offinka, viz nevinný).
Doma u počítače jsem se dozvěděl, že náš kuřecí kabaret nevyhrál, ale místo toho nás zdissili, že prý byl moc rozpustilé nebo co, prostě čirá lidská závist. Kdybych měl porotu komplexně rozebrat, tak by mi asi nestačila moje bohátá slovní zásoba adjektiv. Čolkům zdar.

2008

2008-01-05T09:18:00.000-08:00

Tak jak si užíváte novej rok? Je to velká změna oproti 07? Není viďte. Skoro měsíc sem nepsal. Protože se mi nechtělo, ano příznám se, byl jsem línej. Jinak to co sem dělal vemu asi od soušasna do tajemné minulosti a tak nějak pomalu se prokousáme až k tomu devátému prosinci, ,kdy jsem tady měl poslední zápis. Dnešek byl tak strašně marginální den že bych ho nejradši ani neprožil. Po chatování s Jiřím do půl třetí jsem si na 12 hodin zdřmínul probudil se na oběd, pak zas spal dál. To vše jenom kvůli jednomu luxusnímu snu, který se mi zdál jak před spánkovou pauzu na kuřecí maso s knedlem a zelím, tak i po ní, troufnu si říct, že to zelí v mém žaludku napumpovalo mozek k tak strašně fantasknímu výkonu, že sen dostal až brutálně skvělou formu. Celou dobu se v něm potácím noční krajinou někde na Mostecku a někdo mě pořád pronásleduje. Nevím kdo. Dorazím k vile postavené v podnikatelském baroku, vlezu dovnitř ( bez zvonění samozřejmě - můj styl dodržuju i ve snu) a pokecám s bábou u plotny. Vylezu před dům, podívám se na vilku, ale z ní je jenom kus ohořelého dřeva. Trošku divné že žiju, když jsem v okamžik výbuchu musel bejt ve vnitř. Nevadí du pěšky furt dál. Pak na mě skočil lesní vlk s hlavou učitelky francoužstiny, odhodim ho do jakési plechovky s lepidlem, která se náhodou válí poblíž. Vlk se zalepí a v bolestech umírá, hlavně výraz hlavy paní Panenkové bych vám přál vidět. Zjišťuju že už nejsem vůbec v lese, ale v podchodu na stanici metra A Strašnická, v tomto místě se taky probouzím, podívám se na hodiny a zjištuji že je 15:30. Fér čas na načnutí dne. Na časové ose se posunem asi tak o 5 dní, na den, kdy má svátek člověk, kterého neznám, ale jméno má libozvučné jak housle hrajicí na basu, která ještě hraje na triangl. Silvestr. Lidé na tento den slaví konec roku a vítají rok nový. Čím to asi může Jojo to je silvestr. Pojebal sem právě zkoušení z Čj. Moje esenciálně kruté hlášky na Blanku nezapůsobili a já to chápu. Otázka porovnej absurdno v Cizinci a v Čekání na Godota, smrděla pětkou, 4 je na hovno, ale co, je doma. Jarmila se mě před zkoušení snažila rozptýlit, tím že mě začla verbovat do nějakýho třídního šachovýho kroužku, ale ne klasické šachy, ale šachy na netu. S tlakem 180 na 120 dvě minuty před půlročním zkoušením jsem jí to odsouhlasil, aby konečně táhla. Eště sem napráskal Karlose, že je v šachách fakt boss, a že se ho má zeptat, že určite půjde. Sorry Carlosi, nechtěl jsem ,ale pod tlakem jednám zkrtaovitě, dyť mě znáš. Konverazce skončila konstatování : " Ták já si tě napíšu s otazníkem, tfuj tfuj tfuj" a odešla do své rapidní nory, která má na dveřích nápis kabinet Cj. Pak sem shořel jak papírovej čert...

IS this real ?

2007-12-09T09:16:00.001-08:00

Taaaaaaakže, nebyl jsem tu dlouho, celkem se nic nedělo až na.... koncert skupiny The Arhytmetics, který měl afterparty v klubu Abaton na Paul Wallovi ( které jsem se zúčastnil asi jenom já, ale užil jsem si to maximálně) a oslava naší spolužačky Viki Kolínské. Obě dvě akce, byly, jak to říct, peprné. Začnu pro mě radostnější akcí, a to kocert již výšše zmiňované crew tvořené dvěma Mc's ( Dawem a Ondrou) a Djem Jackem. Odehrávál se v lehce pofiderním klubu Matrix, a před Ondrou hrály dvě indie rockové skupiny ( nebo co za odnož hudby to bylo), které mě po psychické stránce docela brutálním stylem vysílili. Jejich s prominutím totálně jeblý sound mě uplně odrovnal uši a opravdu jsem se nemohl dočkat až tito studenti odborného učiliště z vinohrad vypnou své nástroje a pudou do hajan ke svým maminkám do Berouna. Ještě bych rád popsal prostory klubu Matrix na Žižkově ( už tohle je docel hanlivé - doufám že jste to pochopili), na baru prodávali zajímavou kombinaci plechovky s energym drinkem na kterém byl připevněn panák vodky, ale velice horalským způsobem, a to tím, že tam tak jakože visel, a každý závan větru ho mohl odtrhnout. Naštěstí jsem si tento drink nekoupil, tudíž jsem nemusel řešit, zda-li mi kelímek s vodkou odpadne či nikoliv. Pivo čepovali jakéhosi Ferdinanda nebo Francimoora, už si dost dobře nepamatuji, každopádně při poslední písni toho indie rockového bandu se zjevil jako duch na balkóně u hudebny jakýsi třicátník v kvádru, který měl už trošku vypito. Tím trošku rozumějte, že chodil po smrdutém Matrixu a blil vodu, po nárazu do sloupu blil vodu, vedle sloupu blil vodu, proste se mi při pohledu na něj připoměla teze z biologie, že lidské tělo je ze 70 procent tvořeno vodou. Potom co si náš kamárad 50 procent vyblil, už ho nebylo vidět, ni slyšet. Ptáte se proč vodu a ne obsah střev? Neptejte se. Koncert crew The Arhytmecis proběhl v poklidu, poté co Ondra zbattloval ( pro neznalé slovně zničil, rozbil, zostudil, pomocí rýmovaných parafrází : " sem strašně cool, na péro si sypu sůl" , (což není zrovna dobrý příklad verbálního spálení, ale co)) pana šatnáře, jsem musel domů. Člověk, který v klubu Matrix provozuje tuto činnost opravdu něměl moc šancí a spíše se ztrapnil, ale to co mě naštvalo na tomto zelináři z Vysočan nejvíce, že ve chvíli, kdy jsem potřeboval odejít na koncert ze série Crunk Jackpot Allstars do Abatonu tak battloval na pódiu, tudíž nebyl v šatně nikdo kdo by mi vydal bundu. Musel jsem tedy čekat. Docela mě překvapilo, že takto vysoko postavený člověk nejmenoval pro dobu své nepřítomnosti, žádného jiného zástupce. Asi zavolám do Matrixu a budu se dožadovat odvolání tohto syna satana. Naštěstí jsem koncert Pý Walla stihnul i přes tento defekt v organizační struktuře zapadlého žižkovského klubu. Musel jsem teda neustále běžet, ale kvuli Hustonskému rodákovi, který se v česku objeví jednou za uherský rok ( čti poprvé - nebo to čti jako dobu, kdy v oii prodávali za fiktivní kredity( doufám, že už vám došlo, že v Eurestu se neplatí penězmi, ale jakýmisi body - protože za geishu a activia malina drink je 56 bodů, kdyžto 56 Kč by byla zhýralost, zhovadilost, říkejte tomu jak chcete) Ceasar saláty - bože jak mi chybějí !) jsem to rád udělal. Koncert byl lepší než The Arhytmetics, ale to se čekalo. Nebudu si dělat iluze o čtenářích tohoto blogu a nebudu vyjmenovávat co dal a co ne, vím že bych vám tím neprospěl. Potom co jsem byl důkladně zlit půl litrem Jim Beama jsem se s úsměvem na tváři vracel domů( na časové ose se pohybujeme ve ČTVRTEK v půl třetí ráno). Za několik hodin jsem měl prezentovat referát na měď, ale díky bohu vše dopadlo tak, jak bylo předurčeno Matějem týden předtím v hospodě: a to že to : 'kurva zvládnem, se známe přeci ne, vole'.
Viki oslavu bych připrovnal k prazvláštnímu obrazu Tři hudebníci od P. Picassa. Na obraze jsou tři muži, dva hrají na nástroje a třetí drží noty. Tak přesně v tomhle rytmu a stylu se odehrávala oslava 17tých narozenin v tragikomicky-zoufale-obskurní restauraci Fraktál, kde žena středních let, co se nazývala servírkou nebo pinglbábou nechtěla nalývat, tak jsem jí řekl že jdu pryč, se slazami v očích zakrákala: "tak si běžte!". Neustále přeběhy mezi podniky Ráj, bar Ré a výšše zmíněným hovínkem mě docela společensky unavili, takže jsem byl rád že jsem autobus v 0:30 stihnul...

Sníh roztál

2007-12-01T06:18:00.000-08:00

Ey ou. Tak jsem zase zpět. Vstávání bylo zlé. Popíšu vám včerejší krabí privát u Martina, kde to opravdu "jelo". Vše začalo srazem par chlapců v prodejně Radek ( ano, v té, která je vždy plná skvělých akcí, bohužel včera nebyla žádná na alkohol, tak jsem chvíli přemítal jestli stojí za kauf sojový suk za 4,50 kč, ale nakonec jsem tuto striktní sračku zamítnul), koupili jsme 3 Jelziny, každý s jinou příchutí. Party se odehrávala v klasickém bytě v domě na hanspaulce, byly zde dva patnacti litrové sudy piva, k tomu ekvatoriální množství lihovin, které ale za tento bujarý večer padly jako vanilkové lipánky v Eurestu. S přibývajícim množství vypitého alkoholu se lidé začli víc a víc bavit, do toho několikrát přišel otec oslavence s další dávkou hranolek, flašku Johnieho Walkera jsem obezřetně schoval za zády, když jsem ho viděl, ale jelikož předemnou stála na stole konvice zelené, tak jsem asi na abstinenta nevypadal( Mám dojem, že jsem zrovna v tu chvíli provozoval etudu s mlácením smetákem do lampy, kterou už si ani moc nepamatuji, ale vím že jsem to dělal za nějakým strašně frapatním účelem.) Poté jsem s flaškou whisky usnul na nějakém gauči spánkem medvěda brtníka kříženého s velrybou. No ve 4 hodiny ráno mě vzbudil kolega Tylš, já se oblékl a vyrazili jsme směr Suchdol ( čti směr Holubí 6, protože kolega Tylš tam také bydlí, akorát v bytovém domu C). Cestu jsmě luxusně prodřímali, ale nějak nás pan řidič zapoměl vyhodit na konečné a uprostřed cesty zpět na Dejvickou jsme naštěstí přišli k sobě a vystoupili. Rád bych se vrátil ještě k velice kuřecímu Rosettu po škole v pátek, které bylo peprné hlavně díky 35ti letému muži( Viktor), se kterým jsme si náramně popovídali. Podle jeho slov vystudoval dvě výšky( Germanistiku, Italštinu a Filosofii, to jsou tři ne?!), loučil se s cizími lidmi zásadně zvoláním : "jděte do prdele". Taky říkal že je typický případ alkoholika, že má doma ženu co čeká miminko, ale 'Sere na ní. Protože chlastá.' Poté jsme mu řekli že jsme matematické mozky GJK, což byl snad největší kec v dějinách, protože u stolu v tu chvíli seděli tři členové B skupiny na matematiku a jeden odpadlík ze skupiny A4(podotýkám že na GJK jsou skupiny A1( super A),A2,A3,A4,B- poté ještě speciální skupina Super-Bé, ve které jsou lidi jako Honza Mraviac, nebo jeho kamáradka Eva, a ještě s Márou Dočekalem ( Dóčou ) .Dóča měl nedávno ve svých nedožitých 16 letech problém se spočítáním 320-110). Ve chvíli, kdy jsem začal rozvíjet svoji filosofickou úvahu na téma, že se stanu volebním analytikem, začal řvát : " Všichni jsme nachcaný jak prasata! ( my jsme měli první pivo, matěj dokonce horkou čokoládu) Já to táhnu už od čtvrt na dvanáct." Po tomhle mi došlo, že opravdu mluvíme s alkoholikem, protože jít pít v PÁTEK ve čtvrt na dvanáct dopoledne, chce opravdu hodně kumštu.) Pak jsme se rozloučili, při odchodu ještě klasiky zavolal: "jděte do prdele" a my jsme opravdu šli, ale domů.

Austria

2007-11-22T12:17:00.000-08:00

Zdravim z malebneho mestecka Zell am See, kde bohuzel neexistuje ceska interpunkce, takze dnesni vstup bude trochu strohy. Zacneme vcera vecer, kdy se konal koncert pana Fiddyho ( 50tnika, pana dollara, whatever ), ktery me trosku zklamal, protoze to proste nebyl takovy kotel jak sem cekal, zatim furt vevodi mym lifetime tabulkam MOP - Ante Up nazivo na HHK 07, coz byl zazitek ktery muze jen malo veci trumfnout, snad jen, kdyby u Konvovyho panelaku zazvonila Christina Aguillera v bikinach, a chtela mluvit s Dinhi. MOP byli proste fakt nepopsatelne uzasni a cernoch je vcera neprekonal, coz je skoda. Ve slozeni ja, jachym, MC a Maata, sme si to dofellili az do T-Mobile areny. Kde se avizovana megashow roku mela konat a take posleze konala. trosku jsem se bal ze Ondrovi stoupla slava do hlavy, protoze cely vecer se tvaril tak jako trosku distancovane, ale nastesti v hospode po koncertu se mi sveril, ze byl jenom strasne zmastenej, proto vubec nemluvil.. Pri samotnem nastupu omdela jedna pani ktera stala pred nami, a vzhledem k tomu ze nebyla uplne z tech lehcich, nebyla uplne sranda ji dotahnout ven z lidi tohoto ukolu jsem se bohuzel nemohl zhostit ja, protoze jsem v jedne ruce drzel bundu a ve druhe mikinu ( cti mel sem plne ruce ). Po koncertu pana, kteremu nebylo videt zapesti, protoze tam mel obri diamantove hodinky, ktere mu osvecovaly takrikajic celou levou ruku, jsme se presnunuli do La Bodegy a pote pesky na Dejvickou. Cestou jsme delali tak trosku bordel, ktery vyvrcholil tim, ze me bouchla do hlavy zavora pro chodce u nadrazi Letna. Nase tour skoncila v obchode Radek, kde se nas snazila odehant od vyberu bagety, hlaskou padesatilete zamestnankyne, ktere podle vyrazu ve tvari zrejme zemrela civava, protoze takovou neomalenost k potencialnim zakaznikum jsem dlouho nezazil.

Oh Man!

2007-11-18T13:13:00.001-08:00

Tak zas další den za mnou.Měl začínat po poledni, ale otec byl výrazně proti a s pubertálním hukotem : "Vstávej a koukej něco dělat" v 11:45 mě vytáhl z postele. Vybučel jsem ho ven ze své svatyně. Skočíme tak o 4 hodiny dopředu a nacházíme se v tramvaji číslo 8 a s crew Traktor Praha B jedeme na zápas 8.ligy Hanspaulky. Na škvárovém hřišti, zvaném Podviňák, jsme se utkali s značně odrostlým týmem Šajtle s.r.o. Zápas probíhal v klidu až do té chvíle, než nastoupil odchovanec Sokolu Stodůlky zvaný Matěj( Vlček R6 ), který stáhnul pohodového padesátníka (nazýváme ho třeba Járou) do jediné, ale za to dost dekadentní louže přímo uprostřed " škvarku". ¨Dovolte mi tento familiérní výraz, protože Jára se v té brečce vyválel jak slušně vykrmený tuleň a Matěj dostal první žlutou kartu v historii Traktoru Praha ( ano mám na mysli i náš A-tým), a to ve svém historicky prvním zápasu Hanspaulské ligy. Jára, chudák jeden, byl velice smutný. Výhra 4:2 náš Traktor posunula ze sestupových pozic osmé ligy( není kam sestoupit, ale ten pocit virtuálního sestupu do ještě více virtuální devaté ligy, je vždy zvlášť po patém pivu velkým strašákem). Po zápase sme dorazili do podniku Ztracený ráj, kde jsem Matěje vyzpovídal, co ho vedlo k tak brutálnímu útoku na Járu, a po zjistění že si to ten z**d prostě zasloužil, jsme se jali probírat jiná témata. Potom dorazili zelinář Dinhaak, ovocnář Jaachym a arcibiskup Punker a to v tomto pořadí. Po chvílích plných rozjařeného smíchu, jsme se odhodlali k odchodu. Skončili jsme v Mystické čajovně na Letné, kde po několika ovocnářových výhružkách Matějovi záchytkou, mi byl nacpán cínový zvoneček, který se většinou používá pro přivolávaní obsluhy, do chřtánu, a to byl finální impuls k odchodu.

Kuřecí Stripsy

2007-11-17T23:55:00.000-08:00

Zdravím vás, po delší odmlce. Mnozí z vás už doufali, že se nevrátím, ale jsem zpět. Silnější než kdy dřív. Od posledního záznamu uplnulo již více než půl měsíce a s tím přichází nutnost zmínit to, že se toho v mém bujarém životě dost událo, ale popsat to všechno, by mě trvalo několik let 17ti hodinového denního psaní. Musíme si uvědomit, kde se nacházíme, je totiž SOBOTA 23:20 a já ( čti Já) jsem ve svém bytě v Holubí 6. Žádná party, žadný privát, žádný koncert ni žádná diskotéka, prostě sem v sobotu večer doma. Byl jsem přemlouván, ale odolal jsem. U nás ve škole se za těch 14 dní stal Symposion a filmová noc. Popíšu hrdiny těchto dvou atrakcí. Filmovou noc na GJK absolutně s přehledem vyhrál lord Dinhaak ( Tomáš Herold, R6.A ), který po totálně směšné dávce alkoholu problil celou noc a usnul na svém vlastním nose. Říkate si, co to je hrdinu, když udělal jenom todle a stejně byl nejlepší? No to by vám mělo evokovat marginálnost této akce ( čti jediná zábava zde byla lezení do školy po hromosvodu a kopání si fotbalovým balónem do dveří s nápisem Ředitelna s hurónským řevem : "Vylez, ty k***o!"). Po tomto zážitku jsme šli spát na film Samotáři. Hrdinou Symposionu bych s dovolením označil fotbalový tým R6.A Crew II. ve složení Dokoslav, lord Hrčaal, kníže Nosaal, biskup Punker a mocný brankář Mašinfíra, kteří i přes zařazení do skupiny ze které se nedalo nikam postoupit, (takzvané skupina smrti) srdnatě bojovali s týmy, které byli o několik lig výkonostně nad nimi. A skončili druzí ze tří, s tím že poslední tým naprosto převálcovali, rozjeli, rostříleli, zesměšnili ( říkejte tomu jak chcete) 1:0, krásným gólem uhlobarona Dokoslava. Pak jsem absolvoval naprosto tragickou přednášku předsedy Národní strany, jakéhosi trouby, který na každý dotaz odpovídal slovy: " Za a) doplňte si základní vzdělání a za b) tato otázka tu už byla." Vrcholem bylo když tvrdi,l že trest smrti není násilí, po této hlášce jsme s Johanou z přeplněné sborovny odešli za lepším. Následně jsem jel do autoškoly. ( !!, zbývá mi asi tak 300 dní do 18tin a už jsem se do toho pusti,l na toto se dá říct snad jen : who is more? ) Ad Nadpis, tuto bagetu zařadily do sortimentu naší jídelny, probrečel jsem radostí dvě dvouhodinovky dějepisu. Je opravdu lahodná.

BAK IN DA BUILDIN

2007-10-31T14:43:00.001-07:00

čus děcka zdravim vás, dlouho jsem tu nebyl, život mě totiž táhnul jiným směrem, než na stránky http://www.blogspot.com/. Naštěsí vlny osudu mě vyvrhly na tohle strohé pobřeží, kde už 3 dny nepřibylo nic nového. Co se týče školy tak za ty tři dny se nic tak mocného neudálo, aby to stálo za zveřejnění. Připravil jsem si spíš jednu peprnou historku, která začínala asi tak v 5 hodin v úterý. Měli jsme s Matějem sraz na můstku, odkad jsem se vypravili na Senovážné náměstí, kde v místnosti 225 měla pokračovat další lekce ŠRPFS ( školy rozhodčích pražského fotbalového svazu). Dvouhodinovka ( s přestávkou) byla vele luxusní, pouštěli jsme si sporné ofsajdya s matějem pomrkávali na blondýnku, která seděla naproti nám, opravdu velmi roztomilá, byl bych rád, kdyby to ejdnou dotáhla na mojí pomezní.... O pauze jsem si koupil kafíčko za 10 korun, pekelně nechutné, ale kofein v něm byl. Po skončení velice poučné dvouhodinovky, jsme se vypravili na jedno do našeho oblíbeného podinku Ztracený ráj. Každý jsme spořádali 6 piv a panáka Koskenkorvy a po tom sme se pomalou chůzi přesunuli do dalšího letenského podniku Barré, kde jsem přidali další kousek a panáka zelené. Podotýkám že v časové ose se nacházíme v ÚTERÝ , kolem 11 večerní. Frapantními pohyby jsme poté dohopsali do Holubí 6, kde mi matěj nablil do nočníku mého malého bratra a zbůhdarma usnul....ráno do školy, děkuji, velmi rád....Matěj pak nefilmoval během chemie útok kocoviny a díky němu mu paní prof Schorná dovolila nezapisovat si. Jinak do soboty 10.11 abstinuji....

Probuzení u dinhe

2007-10-27T04:40:00.000-07:00

Tak jak píšu v nadpisu i tyto věci se dějí, probuzení na improvizované posteli složené z dvou obyčejných křesel nepatří mezi mé nejoblíbenější zábavy, hlavně bolest zad která mě z téhle noci bude provázet asi až do důchodu není zrovna příjemná. Abych shrnul včerejšek, po krásnem ( ale krátkem) setkání s Johanou jsem nasedl do auta Renault Mégané, které řídil pán táborák, na zadních sedadlech se válel rozvalen mistr Zajíček a jelo se do Běchovic, kde jsem měli odehrát zápas s TJ Sokol Rohožník (leadery naší skupiny osmé Hanspaulské ligy), velmi opatrnou jízdou jsme se na místo z Dejvické dostali asi za 45 minut, až tam nám konečně došlo, že dnes to na výhru nevypadá, protože se nás sešlo pouze pět což je o jednoho méně, než je maximální počet hráčů. Nevadí, po několika výpadcích proudu v celých Běchovicích, které posunuli výkop našeho utkání skoro o půl hodiny, protože nesvítilo osvětlení na hřišti a nápad jednoho hráče Rohožníka že tam jako "vole najedeme kárama a budem si svítit ne vole", nebyl z nejlepších, takže jsem prostě museli v té krystalické formě zimy čekat. Čekání opravdu stálo za to, protože jsme zápas prohrali 0:11 a to i přes některé čarodejnické zákroky. I když nám rozhodčí dobrácky nabízel : " Kluci pokud už to fakt nepude, tak se jeden složte a já odpískám kontumaci pro nedostatek hráčů", zápas jsme dohráli a v rozverné náladě směřovali zpět do hříšné Prahy. Okolo desáté hodiny večerní jsem se konečně ocitl na prahu bytu v Holubí ulici číslo 6, kde jsem pojedl , oblékl a vyrazil do KAmikaze, kde se již činila Artima crew. CO se tam dělo bych radši nezmiňoval, protože vypsat všechny zajimavé chvilky z této noci by zabralo svazek Ottova slovníku naučného kříženého s Biblí. Důležité je že mě řidič tramvaje čislo 51 probudil v 3:31 na konečně tramvaje někde ve Strašnicích. A to mi o hodinu dřív v hlavě zněl text Klubových pravidel od Oriona, kde se doslova hlásí že: " V Praze pít to chce rozum i štěstí, usnout v tramvaji nic dobrýho nevěstí." No ale pan Dinhe mi ochotně ve tři čtvrtě na 4 otevřel a já se ujal místa na dvouch křeslech. V 10:21 mě nějaký asociál budil slovy : "Aleši vole stávej je půl desatý", Vyhlásil jsem ho slovy že nejsem Aleš a spal dál.

Hohó nic moc póčo dneska

2007-10-26T04:31:00.000-07:00

Budíček na 9:00 mě doslova rozsekal. Ale po dlouhé době ráno bez kocoviny, tak budiž. Připloužil jsem se k otci s argumentem, že mě musí vzít na trénink, protože jízda autem trvá do Vokovic pouze 15 minut kdyžto se vším všudy MHD to trvá minut skoro 60. Otec po pár pokusech o razantí deklinaci tohoto požadavku vyměkl jak dort v troubě a já mohl ještě 20 minut spát. Trénink byl dost statický a v pohodovém tempu jsem ho absolvoval. Po té cestou dobu s luxusní aritma crew ve složení Kuri, Kotlik, Slaboch, Závin, Kesha, Grafi, Kujalíček a Komár jsme domlouvali večerní Kamikaze, jak se zas zničíme. Po pár návrzích byl sraz domluven na půl desátou na stanici metra C Vltavská. Horší příhoda ale přišla cestou od busu číslo 107 do mého obytného prostoru, kde jsem celkem nepochoptině vyšláp ve svých nových Nike Air Force One obří hovno, které tam zanechal nějaký dozajista velice vypasený suchdolský býk. Levá byta byla potřísněna značně, takže hned po příchodu domu jsem pojedl vepřové s mrkví a vzal 5 špejlí a začal sem dělat práci, která mě opravdu nebaví a podle mého názoru v ní nemám nárok na profesní rozvoj. Bože. Po té co si vypiju čaj, tak budu "zewlit" až do 5 hodin, kdy mě otec odveze na pohořelec za Johanou, s tou budu opravdu jenom chviličku, protože v 6 hodin musim být na Vítězném náměstí, odkaď mě Táborák odveze na zápas S 1.FC TJ Rohožník ( nebo tak nějak se to jmenuje) a po tomto matchi se bleskově odeberu domů, kde se musím v suku letu připravit na večerní párty, o tom jak to všecko dopadlo poreferuji zítra.

Bílek Ven

2007-10-25T13:09:00.000-07:00

Dnešní mrazivý den jsem odstartoval velice vlažným vstáváním ( 5 hodin spánku, stoprocentě zbytkový alkohol v krvi) v 9:00, protože v 10:00 mi na stadionu SK Aritma Praha začínál velice vysilující trenink Staršího dorostu. Po této marginální atrakci jsem přesunul svojí zhýralou tělní schránku do bytu v Holubí ulici číslo 6, kde jsem se odával spánkové euforii při poslechu hiphopové crew UGK a jejich alba Underground kingz. Po 2 hodinách velice posilujího spánku, jsem si dal hodku zewlingu na icq a po telefonátu brokátového Jáchyma jsem se za ním vypravil na Václavák, kde mi bylo sděleno, že si koupil novou šálu Diesel. Na Václaváku jsem mimo jiné potkal MCho, kterej šel s par fellama kupovat nějaké oděvy či co, Daněk se zde nacházel také, vykonával tu zde jeho velice náročnou brigádu za nekřesťanské peníze na hodinu. Ve chvíli, kdy teplota mého tělsného jádra klesla pod kritických 35 stupňů jsem se odhodlal z mého tučného bynkovního konta vybrat 100 kč z bankomatu ČSOB ( tím pádem mi na účtu zbylo asi 54 Kč, protože poplatek 40 kč za výběr od jiné banky než KB, dokáže zruinovat i tak schopného makléře jako jsem já). Za lehce nabité peníze jsem se vypravil dále Vodičkovou ulicí za mojí společnicí posledních dní, mám na mysli horkou čokoládu z podniku Boulevard Crocodile. Vyzunkl jsem ji opravdu značkově a pozvolna jsem se řítil zpět směrem k NewYorkru( nebo jak se tenhle ubohý obchod jmenuje ), kde Jáchym s Daňkem, zkoušeli flirtovat pomocí letáků Duplex s přítomnými západními turistkami. Po opětovném shledáním jsme se vypravili na stadion AC Sparta PRaha, kde jsem měli sraz s Óďou, který defuckto vystřídal Daňka v naší dnešní crew. Zápas S FC Zurich měl bejt náplast na ligou rozpárané srdce, ale opak se stal pravdou. Tragikomický výkon našich hochů vyústil v prohru 1:2 a ani šunka od kosti s gulášem ve VIP prostorách o poločase na tom nic nezměnila. S hiphopem v uších a hlavou plnou starostí, co s moji spartičkou bude, jsem se vypravil pěšky na na zastávku autbousu 107 a 147. Jak bývá poslední dobou zvykem prodřímal jsem celou cestu domu a zde jsem pozdravil rodinu a ujal se psaní této makabrózní záležitosti při poslechu WorkAffair od Wiche.